Katthīsutta
Ekaṁ samayaṁ āyasmā mahācundo cetīsu viharati sahajātiyaṁ.
Tatra kho āyasmā mahācundo bhikkhū āmantesi:
“āvuso bhikkhave”ti.
“Āvuso”ti kho te bhikkhū āyasmato mahācundassa paccassosuṁ.
Āyasmā mahācundo etadavoca:
“Idhāvuso, bhikkhu katthī hoti vikatthī adhigamesu:
‘ahaṁ paṭhamaṁ jhānaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ dutiyaṁ jhānaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ tatiyaṁ jhānaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ catutthaṁ jhānaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ ākāsānañcāyatanaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ viññāṇañcāyatanaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ ākiñcaññāyatanaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ nevasaññānāsaññāyatanaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipī’ti.
Tamenaṁ tathāgato vā tathāgatasāvako vā jhāyī samāpattikusalo paracittakusalo paracittapariyāyakusalo samanuyuñjati samanuggāhati samanubhāsati.
So tathāgatena vā tathāgatasāvakena vā jhāyinā samāpattikusalena paracittakusalena paracittapariyāyakusalena samanuyuñjiyamāno samanuggāhiyamāno samanubhāsiyamāno irīṇaṁ āpajjati vicinaṁ āpajjati anayaṁ āpajjati byasanaṁ āpajjati anayabyasanaṁ āpajjati.
Tamenaṁ tathāgato vā tathāgatasāvako vā jhāyī samāpattikusalo paracittakusalo paracittapariyāyakusalo evaṁ cetasā ceto paricca manasi karoti:
‘kiṁ nu kho ayamāyasmā katthī hoti vikatthī adhigamesu—
ahaṁ paṭhamaṁ jhānaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi …pe…
ahaṁ saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipī’ti.
Tamenaṁ tathāgato vā tathāgatasāvako vā jhāyī samāpattikusalo paracittakusalo paracittapariyāyakusalo evaṁ cetasā ceto paricca pajānāti:
‘Dīgharattaṁ kho ayamāyasmā khaṇḍakārī chiddakārī sabalakārī kammāsakārī na santatakārī na santatavutti sīlesu.
Dussīlo kho ayamāyasmā.
Dussilyaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Assaddho kho pana ayamāyasmā;
assaddhiyaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Appassuto kho pana ayamāyasmā anācāro;
appasaccaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Dubbaco kho pana ayamāyasmā;
dovacassatā kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Pāpamitto kho pana ayamāyasmā;
pāpamittatā kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Kusīto kho pana ayamāyasmā;
kosajjaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Muṭṭhassati kho pana ayamāyasmā;
muṭṭhassaccaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Kuhako kho pana ayamāyasmā;
kohaññaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Dubbharo kho pana ayamāyasmā;
dubbharatā kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Duppañño kho pana ayamāyasmā;
duppaññatā kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ’.
Seyyathāpi, āvuso, sahāyako sahāyakaṁ evaṁ vadeyya:
‘yadā te, samma, dhanena dhanakaraṇīyaṁ assa, yāceyyāsi maṁ dhanaṁ. Dassāmi te dhanan’ti.
So kiñcideva dhanakaraṇīye samuppanne sahāyako sahāyakaṁ evaṁ vadeyya: ‘attho me, samma, dhanena. Dehi me dhanan’ti.
So evaṁ vadeyya:
‘tena hi, samma, idha khanāhī’ti. So tatra khananto nādhigaccheyya.
So evaṁ vadeyya:
‘alikaṁ maṁ, samma, avaca; tucchakaṁ maṁ, samma, avaca—idha khanāhī’ti.
So evaṁ vadeyya:
‘nāhaṁ taṁ, samma, alikaṁ avacaṁ, tucchakaṁ avacaṁ. Tena hi, samma, idha khanāhī’ti.
So tatrapi khananto nādhigaccheyya.
So evaṁ vadeyya:
‘alikaṁ maṁ, samma, avaca, tucchakaṁ maṁ, samma, avaca—idha khanāhī’ti.
So evaṁ vadeyya:
‘nāhaṁ taṁ, samma, alikaṁ avacaṁ, tucchakaṁ avacaṁ. Tena hi, samma, idha khanāhī’ti.
So tatrapi khananto nādhigaccheyya.
So evaṁ vadeyya:
‘alikaṁ maṁ, samma, avaca, tucchakaṁ maṁ, samma, avaca—idha khanāhī’ti.
So evaṁ vadeyya:
‘nāhaṁ taṁ, samma, alikaṁ avacaṁ, tucchakaṁ avacaṁ. Api ca ahameva ummādaṁ pāpuṇiṁ cetaso vipariyāyan’ti.
Evamevaṁ kho, āvuso, bhikkhu katthī hoti vikatthī adhigamesu:
‘ahaṁ paṭhamaṁ jhānaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ dutiyaṁ jhānaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ tatiyaṁ jhānaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ catutthaṁ jhānaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ ākāsānañcāyatanaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ viññāṇañcāyatanaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ ākiñcaññāyatanaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ nevasaññānāsaññāyatanaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipi, ahaṁ saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipī’ti.
Tamenaṁ tathāgato vā tathāgatasāvako vā jhāyī samāpattikusalo paracittakusalo paracittapariyāyakusalo samanuyuñjati samanuggāhati samanubhāsati.
So tathāgatena vā tathāgatasāvakena vā jhāyinā samāpattikusalena paracittakusalena paracittapariyāyakusalena samanuyuñjiyamāno samanuggāhiyamāno samanubhāsiyamāno irīṇaṁ āpajjati vicinaṁ āpajjati anayaṁ āpajjati byasanaṁ āpajjati anayabyasanaṁ āpajjati.
Tamenaṁ tathāgato vā tathāgatasāvako vā jhāyī samāpattikusalo paracittakusalo paracittapariyāyakusalo evaṁ cetasā ceto paricca manasi karoti:
‘kiṁ nu kho ayamāyasmā katthī hoti vikatthī adhigamesu—
ahaṁ paṭhamaṁ jhānaṁ samāpajjāmipi …pe…
ahaṁ saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjāmipi vuṭṭhahāmipī’ti.
Tamenaṁ tathāgato vā tathāgatasāvako vā jhāyī samāpattikusalo paracittapariyāyakusalo cetasā ceto paricca pajānāti:
‘Dīgharattaṁ kho ayamāyasmā khaṇḍakārī chiddakārī sabalakārī kammāsakārī, na santatakārī na santatavutti sīlesu.
Dussīlo kho ayamāyasmā;
dussilyaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Assaddho kho pana ayamāyasmā;
assaddhiyaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Appassuto kho pana ayamāyasmā anācāro;
appasaccaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Dubbaco kho pana ayamāyasmā;
dovacassatā kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Pāpamitto kho pana ayamāyasmā;
pāpamittatā kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Kusīto kho pana ayamāyasmā;
kosajjaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Muṭṭhassati kho pana ayamāyasmā;
muṭṭhassaccaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Kuhako kho pana ayamāyasmā;
kohaññaṁ kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Dubbharo kho pana ayamāyasmā;
dubbharatā kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ.
Duppañño kho pana ayamāyasmā;
duppaññatā kho pana tathāgatappavedite dhammavinaye parihānametaṁ’.
So vatāvuso, bhikkhu ‘ime dasa dhamme appahāya imasmiṁ dhammavinaye vuddhiṁ virūḷhiṁ vepullaṁ āpajjissatī’ti netaṁ ṭhānaṁ vijjati.
So vatāvuso, bhikkhu ‘ime dasa dhamme pahāya imasmiṁ dhammavinaye vuddhiṁ virūḷhiṁ vepullaṁ āpajjissatī’ti ṭhānametaṁ vijjatī”ti.
Pañcamaṁ.