Paṭhamavagga
“Dvipādakoyaṁ asuci,
duggandho parihīrati;
Nānākuṇapaparipūro,
vissavanto tato tato.
Migaṁ nilīnaṁ kūṭena,
baḷiseneva ambujaṁ;
Vānaraṁ viya lepena,
bādhayanti puthujjanaṁ.
Rūpā saddā rasā gandhā,
phoṭṭhabbā ca manoramā;
Pañca kāmaguṇā ete,
itthirūpasmi dissare.
Ye etā upasevanti,
rattacittā puthujjanā;
Vaḍḍhenti kaṭasiṁ ghoraṁ,
ācinanti punabbhavaṁ.
Yo cetā parivajjeti,
sappasseva padā siro;
Somaṁ visattikaṁ loke,
sato samativattati.
Kāmesvādīnavaṁ disvā,
nekkhammaṁ daṭṭhu khemato;
Nissaṭo sabbakāmehi,
patto me āsavakkhayo”ti.
… Sabbakāmitthero ….
Chakkanipāto niṭṭhito.
Tatruddānaṁ
Uruveḷakassapo ca,
thero tekicchakāri ca;
Mahānāgo ca kullo ca,
mālukyo sappadāsako;
Kātiyāno migajālo,
jento sumanasavhayo;
Nhātamuni brahmadatto,
sirimaṇḍo sabbakāmī ca;
Gāthāyo caturāsīti,
therā cettha catuddasāti.